Zapalovače pro výbojky jsou základní příslušenství

Veřejné osvětlení většina z nás považuje za něco samozřejmého, co patří k běžnému standardu našeho života. Převážnou část svítidel na ulicích a podél silnic tvoří sodíkové vysokotlaké výbojky. Každá z nich musí mít ke své činnosti k dispozici speciální zařízení, které zvýší přívodní napětí z elektrické sítě na hodnotu několikanásobně vyšší, v řádu kilovolt.

Zapalovací zařízení je nutné pro všechny druhy výbojkových světelných zdrojů, potřebují je i halogenidové a rtuťové výbojky a dokonce i všechny lineární a kompaktní zářivky.

Kde jsou umístěny zapalovací tyristory

Z hlediska zapalování výboje uvnitř vysokotlaké (příp. nízkotlaké) baňky se výbojky dělí do tří skupin. První z nich nevyžaduje přítomnost tyristorového zapalovače, který vyvíjí velmi vysoké napětí, a tyto zdroje nabíhají při napětí v rozvodné síti. Druhý typ má zařízení integrované uvnitř patice, to jsou např. kompaktní zářivky. Třetí, mimochodem velmi početná skupina, musí mít k dispozici externí zdroj. Zapalovače pro výbojky jsou v tomto případě umístěny buď uvnitř svítidla, nebo jsou instalovány v samostatném krytém pouzdru.

Jak je to se zapalováním plynné směsi

Vysokotlaké výbojky jsou konstruovány tak, že jsou zapalovány velmi vysokým napětím přibližně 5 tisíc Voltů. Po zapálení směsi se baňka zahřívá, a pokud dojde k náhlému přerušení dodávky elektřiny vlivem krátkodobého výpadku, není možné horkou baňku znovu zapálit. To se týká všech zdrojů o příkonu nad 200 W. V takovém případě je nutné vyčkat několik minut, než baňka zchladne.

Provoz vysokotlakých výbojek také vyžaduje pozornost při ukončení jejich životnosti. Pokud jsou vadné kusy neustále zapalovány, nebo dokonce, je-li zapalovač funkční ve svítidle, odkud byla demontována výbojka, může dojít k požáru nebo poškození svítidla vlivem vysokého napětí.